Co je to ambulantní pošta?
Jedná se pracoviště poštovní přepravy v dopravním prostředku, jehož jízdní doby je účelně využito ke zpracovávaní/třídění zásilek. Ambulantní pošty existovaly ve vlacích, automobilech, letadlech a na lodích. V technicky vyspělých zemích je tento způsob zpracovávaní zásilek minulostí. Ruční práci posádek ambulantních pošt postupně nahradily výkonné třídící stroje ve stacionárních třídících centrech pošty. V Česku byl ambulantní způsob třídění zásilek ukončen v roce 1999, na Slovensku v roce 1997.
Jak a kde to všechno začalo?
Jako mnoho technických novinek byla i vlaková pošta produktem průmyslové revoluce v Anglii na konci první poloviny 19. století. Přeprava pošty se ale uskutečňovala již v prvních vlacích. Psaní a zejména obchodní korespondence byla do poštovních pytlů vložena a uzavřena v kamenných poštách. Pytle pak byly pasivně převezeny mezi poštami jako jakýkoliv jiný náklad.
V roce 1838 úředníci královské pošty uskutečnili pokus, při kterém na trati mezi průmyslovým centrem Briminghamem a přístavem Liverpool pokusně třídili v upraveném nákladním voze zásilky. Pokus dopadl úspěšně a ještě téhož roku byly postaveny první specializované vozy pro vlakové poštovní úřady. Zavedení vlakové pošty v Anglii šlo ruku v ruce s rozsáhlými reformami pošty, na kterou byly díky rozmachu obchodu a průmyslu kladeny stále větší nároky na jednoduchost přepravních tarifů a rychlost. Součástí těchto reforem bylo také zavedení poštovní známky. Poštovné tak již nebylo nutné složitě vypočítávat na základě délky trasy, ale jednoduše dle váhy zásilky, tak, jako je tomu dodnes.
Kdy byly vlakové pošty zavedeny u nás?
Z Anglie se tato převratná novinka šířila Evropou. Rozmach dočasně přibrzdil revoluční rok 1848. Také v Rakouské monarchii, jejíž součástí bylo také Česko a Slovensko, bylo zavedení vlakové pošty součástí velkých poštovních reforem. A tak v roce 1850 byly nejen zavedeny výplatní známky, ale také bylo zavedeno zpracovávání zásilek za jízdy vlaku. Po zkušební jízdě, která dopadla dle očekávání velmi dobře, byla rakouskou státní poštou zavedena první vlaková pošta. Stalo se tak na začátku srpna 1850, kdy na trať vyjely vlakové pošty Vídeň – Bohumín č. 1, a v opačném směru vlaková pošta Bohumín – Vídeň č. 2.
První rakouské vlakové pošty ale nebyly úplně první na na našem území. Toto prvenství patří pruské poštovní správě, které už od roku 1849 provozovala vlakovou poštu ze svého hlavního města ve Vratislavi do již zmíněného Bohumína. Tento poštovní spoj sice jel po našem území jen necelé čtyři kilometry, ale prvenství mu upřít nelze.
V Rakouské monarchii se vlakové pošty šířily velmi rychle. Vlakové pošty č. 3 a 4 spojily hlavní město rakouska s moravskou a českou metropolí v dubnu 1851. Ve stejnou dobu byly uvedeny do provozu také vlakové pošty z Prahy do Podmokel (nyní součást Děčína) č. 6 a 7, kde navázaly na ty vypravené ze Saska.
Vlakových pošt přibývalo spolu s houstnoucí železniční síti. Dalo by se bez nadsázky říci, že na každé nově vzniklé trase, nebo prodloužení té stávající, byla organizována vlaková pošta. Na přelomu 19. a 20. století operovalo na Rakouských železnicích tehdejšího Předlitavska téměř tisícovka vlakových pošt.
Po vzniku Československa
V roce 1918 skončila první světová válka, která překreslila mapu Evropy. V nově vzniklém Československu čelila vlaková pošta pošta žalostnému technickému stavu válkou silně opotřebovaného vozového parku vlakových pošt a nedostatku personálu. Hlavní směry poštovní přepravy se musely radikálně přeorganizovat. Doprava směrem k hlavním městům Rakousko-uherského soustátí pozbyla na důležitosti. Bylo nutno vybudovat spojení západovýchodním směrem a to především spojení se Slovenskem. V roce 1922 bylo na území ČSR v provozu přes 700 vlakových pošt. Tento počet už nikdy nebyl překonán.
Jestliže byla automobilová doprava před vypuknutím světové války teprve v nesmělých počátcích, o té letecké nemluvě, přinesla velký rozvoj nákladní automobilové dopravy. Pošta je jako voda – vždy si najde pro své zásilky nejlepší cestu. Proto nepřekvapí, že si velmi brzy uvědomila jaké výhody ji spolehlivá, rychlá a flexibilní silniční doprava přináší. Zejména po roce 1925, kdy bylo rozhodnuto, že Československá pošta se stane podnikem fungujícím na principech volné obchodní soutěže, docházelo k rušení vlakových pošt na lokálních tratích a jejich nahrazování přepravou v nákladních automobilech, kde pytle s poštou byly přepraveny bez jakéhokoliv zpracování za jízdy. Přesto ale ještě na dlouhou dobu měl být nejběžnějším způsobem silniční poštovní přepravy koňský potah nebo pěší pochůzka.
Velmi slibně se rozvíjela letecká přeprava pošty. Bezprostředně po vzniku ČSR byla letecká pošta přepravována vojenskými letadly. Vzhledem k omezené volné kapacitě byla z této přepravy vyloučena soukromá korespondence. Až do vzniku Československých aerolinií v roce 1923, byla přeprava pošty letadly více či méně nepravidelná a nahodilá. Od roku 1923 ale tento nový druh přepravy rostl spolu s národním leteckým dopravcem. S každou další otevřenou leteckou linkou se rozšiřovala také síť poštovních leteckých kurzů. Byly vypracovány také smělé plány využít čas letu letadla ke třídění zásilek tak jako ve vlakových poštách, avšak pro mimořádnou nákladnost byly takové plány na vnitrostátní síť ryze poštovních letadel odloženy.
Po roce 1938
Po mnichovské konferenci mocností v září 1938 přišlo Československo o část svého území. Vlakové pošty, které dříve měly na tomto území svou cílovou stanici byly patřičně zkráceny nebo zrušeny úplně. Od března 1939, kdy německá armáda obsadila i zbytek území, zaniká podnik Československá pošta. Pošta se pod názvem Protektorátní pošta Čechy a Morava stává součástí německé říšské pošty. Je také s okamžitou platností zastavena veškerá letecká přeprava nad územím Protektorátu, poštu nevyjímaje. Letecké zásilky byly do světa odesílány prostřednictvím letiště ve Vídni.
Mnozí zaměstnanci pošty se aktivně zúčastňovali protinacistického odboje. Sabotovali zásilky úřadů okupační správy, likvidovali udavačské dopisy a nejen ve vlakových poštách v utajení přepravovali nelegální tiskoviny do všech koutů okupovaného území. Nejednomu odbojáři pomohli v poštovních vozech přeshraničních vlakových pošt dostat se do bezpečí.
Po roce 1945
Tak jako po první světová válce, tak i po druhé musel být obnovován zanedbaný vozový park vlakových pošt. Stav vozů byl natolik špatný, že je ČSD odmítala řadit do vlaků. Musely být dány do provozu i vagóny z konce 19. století, která stály léta odstavené jako dílenské vozy. Dodávky nových vozů byly obnoveny až v roce 1949.
Bez souvislosti s komunistickým převratem začala v roce 1948 radikální přestavba systému poštovní přepravy. Z dřívějšího radiálně větvového systému na radiálně uzlový. Cílem do budoucna bylo vlakovými poštami obsluhovat jen poštovní přepravní uzly v krajských a okresních městech. Tím se odstartovala další vlna rušení vlakových pošt na lokálních tratích. Reorganizace přepravní sítě byla ukončena v roce 1962.
Vnitrostátní letecká přeprava využívala velmi rychle obnovovaných linek ČSA. Osobní přeprava má ale jiné priority, než poštovní. Časová poloha letů ČSA neodpovídala potřebám poštovní přepravy, která se i v současnosti odehrává hlavně v noci. Vláda uložila poště povinnost doručit listovní zásilky následující den po dni podání. Vzhledem k neuspokojivému stavu železnice a neexistenci dálnic, bylo tento stranický úkol možno splnit pouze s využitím letecké přepravy. V roce 1952 bylo vypraveno první ryze poštovní noční letadlo z Plzně přes Prahu do Brna. Od roku 1956 byl počet poštovních linek rozšířen o lety do Košic a Zvolenu, přičemž tyto lety měly mezipřistání také v Brně, Přerově, Ostravě a Bratislavě. Nákladní letadla byla vybavena zařízením umožňujícím poštovním posádkám zpracovávat zásilky za letu. Ačkoliv tento způsob přepravy zásilek byl poprvé vyzkoušen již v roce 1946 v USA, do pravidelného provozu se dostal pouze v Československu.
V roce 1958 je v Československu zaveden další způsob zpracovávání zásilek za jízdy dopravního prostředku. Na scénu přicházejí automobilové pošty, které byly provozovány v přestavěných běžných linkových autobusech. Ve světě se poprvé tento nový typ přepravy objevuje ve válečných čtyřicátých letech v USA. Systém práce v automobilových poštách byl stejný jako ve vlakových a letadlových. Zavedení tohoto druhu zpracování a přepravy zásilek umožnilo zrušit další desítky vlakových pošt. Jejich výhoda oproti železniční přepravě byla nesporná. Poštovní autobusy zajížděly až k letišti a spolu se sítí letadlových pošt vytvářely systém, který umožnil doručení dopisu z Chebu do Košic na druhý den.
Poslední typ ambulantní pošty, lodní pošta, u nás z pochopitelných důvodů nebyl zaveden. Ve světě nejslavnější lodní pošta se nacházela hluboko v útrobách nešťastného transatlantického parníku Titanic.
Po roce 1980
V tomto období nedocházelo k žádným větším změnám. Stále pokračoval trend rušení vlakových pošt, i když už nebyl tak razantní. Významným zásahem do přepravní sítě bylo zrušení letadlových pošt na začátku roku 1981. Jejich provoz byl již z ekonomického hlediska neudržitelný. V provozu zůstala jediná linka, která složila především k přepravě stranického denního tisku.
Sametová revoluce v roce 1989 nepřinesla poštovní přepravě tolik změn, jako společenskému zřízení. Mnohem významnější bylo ukončení existence České a Slovenské federativní republiky na začátku roku 1993. Poštovní přeprava ještě půl roku fungovala beze změny, ale již od přechodu na jízdní řády železnice od začátku června byly vlakové pošty mezi oběma samostatnými státy zkráceny. Páteřní letecká linka mezi Prahou, Bratislavou a Košicemi byla zrušena také. Obě země přijaly běžný mezinárodní poštovní styk.
Koncepce poštovní přepravy, která byla přijata v sedmdesátých letech minulého století, počítala s postupným útlumem provozu vlakových pošt. Manuální práci posádek měly převzít automatické třídící linky ve stacionárních poštách. Pouze technologické zaostávání centrálně řízeného hospodářství státu před rokem 1989 umožňovalo existenci stále ještě poměrně husté sítě ambulantních pošt. Výstavba těchto moderních třídících center u nás i na Slovensku způsobilo, že ambulantní způsob práce byl ukončován. Letadlové pošty ukončily svůj provoz jako první již v roce 1981. Rok 1997 byl posledním pro slovenské vlakové pošty a české automobilové pošty. Konec českých vlakových pošt nastal v roce 1999. Posádky opustily poštovní vagóny definitivně v roce 2002. To již ale sloužily jen jako jedno nebo dvoučlenný doprovod. Ke třídění zásilek již nedocházelo.
Slovenská pošta železnici definitivně opustila v roce 2016. Česká pošta stále provozuje na trase Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava tři páry poštovních rychlíků. V nich jsou řazeny i vozy bývalých vlakových pošt, které již ale jsou přizpůsobeny moderní poštovní přepravě kontejnery a přepravními klecemi. Veškeré vnitřní vybavení těchto vozů bylo demontováno. Z vozového parku České pošty má své původní vybavení již jen jeden jediný vůz, který v současnosti slouží k muzejním účelům.
Poštovní přeprava využívala všechny dostupné dopravní prostředky. Vlaky, koňské potahy, motocykly, osobní i nákladní auta, autobusy a letadla, Pro radost sběratelů kuriózních filatelistických materiálů byly čas od času využity i vrtulníky, balóny či dokonce kosmická loď.
Ambulantní způsob zpracovávání byl ale na území bývalého Československa pouze ve speciálně k tomu upravených vagónech, autobusech a letadlech.